načítám…
MOUDROST a/nebo ŠÍLENSTVÍ
DAVŮ
délka hry: 30 minut • autor: Nicky Case, duben 2018
překlad: Martin Doucha • original in English
načítám… Spustit hru!


Sir Isaac Newton si myslel, že má pěkně
pod čepicí. Vždyť přece vymyslel teorii gravitace
a infinitezimální počet, takže investování na burze by
pro něj měla být hračka, že? Ale ve zkratce, v roce 1720
prohrál v burzovním krachu známém jako Jihomořská
bublina 92 milionů korun (v přepočtu na dnešní peníze).

Jak pan Newton později řekl: “Umím spočítat pohyb
nebeských těles, ale ne lidské bláznovství.”
no, to měl smůlu
To samozřejmě není jediný
případ, kdy se splašily trhy, instituce
nebo celé demokratické státy — šílenství davů.
Ale vždycky, když skoro ztratíte víru v lidstvo, tak
si najednou všimnete, jak lidé sami organizují záchranu
ostatních při hurikánech, jak komunity společně řeší své
problémy a jak lidé bojují za lepší svět — moudrost davů!
Ale proč z některých davů vzejde šílenství, a z jiných moudrost?
Žádná teorie nevysvětluje úplně vše, ale podle mě nám to
pomůže pochopit nový vědní obor, teorie sítí! Jeho hlavní
myšlenka zní: pro pochopení chování davů nejsou
důležití jednotlivci, ale… …jejich vztahy.
Nakreslíme si síť! Každá čára představuje přátelství mezi dvěma lidmi: můžete kreslit nová a škrtat    existující až si vyhrajete do libosti, můžeme pokračovat
Mezilidské vztahy ale představují víc než jen námět pro hezké obrázky. Lidé vnímají své vztahy jako vzor, aby pochopili okolní svět. Například lidé mohou sledovat, jak velká část jejich přátel (sebe nepočítaje) jsou třeba notoričtí pijani. Přidávejte/mažte vztahy a sledujte, co se stane!
jasně, už to chápu Jenže sítě mohou také klamat lidi. Podobně jako země vypadá placatá, protože stojíme na ní, tak lidé mohou získat mylnou představu o společnosti, protože jsou uvnitř.
bonusové poznámky! (navíc)
↓ odkazy a literatura

Například v jedné studii z roku 1991 vyšlo, že “prakticky všichni [vysokoškolští] studenti uvedli, že jejich přátelé pijí víc než oni sami.” Ale to přece není možné! Jak se to mohlo stát? Ne tak rychle, za chvíli budete kreslit síť, ve které to možné je. Je čas… VŠECHNY OKLAMAT
HLAVOLAM!
Zařiďte, aby si všichni mysleli, že většina jejich přátel (alespoň 50 %) jsou notoričtí pijani (přestože jsou pijani v menšině 2 ku 1!)
OKLAMÁNO: z 9 lidí Gratuluji! Podařilo se vám nakukat skupině studentů, že jeden extrémně nezdravý zlozvyk je vlastně normální! Skvělá práce! …uh. díky? Před chvílí jste vytvořili něco, čemu se říká Iluze většiny, která také vysvětluje, proč lidé někdy považují své politické názory za obecný konsensus nebo proč rozsah extremismu vypadá větší, než je ve skutečnosti. Šílenství. Jenže lidé myšlenky a chování ostatních jen pasivně nesledují, zároveň je i aktivně napodobují. Takže teď se podíváme na něco, čemu vědci říkají… Nakažlivé chování!
K procentům skupiny se vrátíme za chvíli. Teď máme před sebou člověka s jistou informací. S jistou dezinformací. „Fake news,“ jak se tomu teď moderně říká. A ten člověk tuhle fámu každý den šíří mezi svými přáteli jako virus. A ti ji pak šíří mezi svými přáteli, a tak dále.
Pusťte si simulaci!
(mimochodem, v průběhu simulace nemůžete kreslit)
Poznámka: Přes lehce morbidní název může být „nakažlivé chování“ dobré i zlé (nebo neutrální, nebo nejednoznačné). Statistiky jasně dokazují, že kouření, zdraví, štěstí, volební preference a ochota spolupracovat vykazují jistou „nakažlivost“ — a naznačují i nakažlivost sebevražd a masových vražd. to je hrůza
To opravdu je. Ale teď je čas na HLAVOLAM!
Nakreslete síť a spusťte simulaci, aby této „epidemii“ podlehli úplně všichni.
(nové pravidlo: silné vztahy nemůžete škrtnout)
paráda
Této vlně šílenství se říká „informační kaskáda“. Pan Newton se v roce 1720 stal obětí právě takové kaskády. Světové finanční instituce podobné kaskádě podlehly v roce 2008.

ALE: tahle simulace je špatně. Většina myšlenek se nešíří jako viry. Obvykle musíte s danou myšlenkou nebo chováním přijít do styku vícekrát, abyste se „nakazili“. Takže vědci vymysleli přesnější popis, jak se myšlenky a chování mezi lidmi šíří, kterému budeme říkat… Podmíněná nakažlivost!”
Vraťme se zpět k příkladu s počtem pijanů ve skupině. Minule neměly poměry ve skupině žádný vliv na chování jednotlivců.

Teď se podíváme, co se stane, když lidé začnou pít, pokud pije alespoň 50 % jejich přátel! Než spustíte simulaci, zkuste se zamyslet, co by se tentokrát mělo stát.

Teď spusťte simulaci a sledujte, jak to dopadne!
Narozdíl od předchozí epidemie „fake news“ se tentokrát alkoholismem nenakazili všichni! Prvních několik lidí se „nakazilo“, protože byť se stýkají jen s jedním pijanem, tenhle pijan představuje polovinu jejich přátel (jsou prostě osamělí). Naopak člověk těsně před koncem řetězce se nenakazil, protože i když měl mezi přáteli pijana, jeden na překročení hranice 50 % nestačil.
Rozhodující je relativní podíl „nakažených“ přátel. To je hlavní rozdíl mezi teorií podmíněné nakažlivosti a předchozí jednoduchou nakažlivostí, která se šíří jako epidemie. (Dalo by se říci, že „jednoduchá nakažlivost“ znamená minimální hranici pro nakažení „více než 0%“)
Jenže nakažlivé chování nemusí být vždy špatné — takže dost o šílenství davů, a jak tedy vypadá… moudrost davů?
Tady máme člověka který pomáhá jako dobrovolník… já nevím, třeba zachraňovat lidi při hurikánech nebo doučovat sociálně slabé děti z okolí nebo něco podobně ušlechtilého. Hlavní je, že je to „dobré“ nakažlivé chování. Tentokrát ale bude hranice pro „nakažení“ jen 25 % — lidé jsou ochotní pomáhat jako dobrovolníci, ale jen pokud už pomáhá alespoň 25 % jejich přátel. I dobro potřebuje trochu podpořit.

← „Nakažte“ všechny dobrosrdečností!
Poznámka: Dobrovolnictví je jen jedno z mnoha podmíněných nakažlivých chování! Další jsou například chození k volbám, životní styl, otevřenost k jiným názorům, snaha porozumět problémům do hloubky — cokoliv, s čím musíte přijít „do styku“ více než jednou. Podmíněně nakažlivé chování není vždycky moudré, ale moudrost je podmíněně nakažlivá.
(A co je tedy ve skutečnosti jednoduše nakažlivé? Většinou drobná fakta, třeba že „vačice má 13 bradavek“) A teď, abyste pořádně viděli sílu a zvláštnosti podmíněné nakažlivosti, vraťme se zpět… …k dřívějšímu hlavolamu
Pamatujete si tuhle síť? S podmíněnou nakažlivostí to tentokrát bude trochu těžší…
Zkuste všechny „nakazit“ podmíněnou moudrostí!
(klidně jen spusťte simulaci a zkoušejte si různá řešení) NÁDHERA
Teď Vám možná připadá, že čím více vztahů, tím snadněji se bude nakažlivé chování šířit, „jednoduché“ i „podmíněné“, dobré i zlé, moudré i bláznivé. Ale je to vážně pravda? Pojďme se tedy vrátit… …k jinému hlavolamu
Když teď spustíte simulaci, podmíněně nakažlivé chování ovládne celou síť. Žádné překvapení. Tentokrát ale zkusme vyřešit úplně opačný úkol: nakreslete síť, která zabrání nakažení všech lidí!
Vidíte? Více vztahů sice usnadní šíření jednoduchých myšlenek, ale naopak může zabránit šíření podmíněných myšlenek! (Na Internetu by to mohl být problém, že?) A není to jen hypotetický problém. Někdy je to otázka života… …a smrti.
Lidé v NASA měli pod čepicí. Vždyť přece s pomocí Newtonových teorií dostali člověka na Měsíc. Ale ve zkratce, v roce 1986, navzdory jasnému varování od inženýrů, vyslali do vesmíru raketoplán Challenger, který vybuchl a zabil 7 lidí. Přímá příčina: Po ránu byla moc velká zima.
Nepřímá příčina: Manažeři ignorovali varování od inženýrů. Proč? Kvůli syndromu skupinového myšlení. Když je skupina stmelená až moc (jak je běžné v nejvyšším vedení různých institucí), tak členové začnou odmítat podmíněné myšlenky, které zpochybňují jejich názory nebo ego.
Takže tak mohou organizace podlehnout davovému šílenství. A jak tedy vytvořit vhodné podmínky pro moudrost davů? Odpovědí jsou dvě slova: Svazky a mosty
← Příliš málo vztahů, a myšlenky se nemohou šířit.
Příliš mnoho vztahů, a vznikne skupinové myšlení.
Udělejte kompromis: Nakreslete síť propojenou tak akorát, aby se podmíněná myšlenka mohla šířit!
Jak prosté! Počet vztahů uvnitř skupiny se nazývá svazující sociální kapitál. Ale co vztahy… mezi skupinami? Jak jste už možná uhodli, počet vztahů mezi různými skupinami se nazývá přemosťující sociální kapitál. Ten je důležitý, protože pomáhá nabourat myšlenkovou jednotvárnost skupin!
Vytvořte most, abyste všechny „nakazili“ podmíněnou moudrostí:
Podobně jako u vnitřních svazků, i u mostů všeho moc škodí. (Bonusový úkol: Zkuste nakreslit tak tlustý most, že přes něj podmíněně nakažlivé chování nedokáže projít!) Když teď umíme „projektovat“ vazby uvnitř i mezi skupinami, zkusme… …udělat OBOJÍ současně! ZÁVĚREČNÝ HLAVOLAM!
Nakreslete vztahy uvnitř skupiny (svazky) a mezi skupinami (mosty), aby se všichni nakazili moudrostí:
Gratuluji, právě jste nakreslili velmi výjimečný druh sítě! Sítě se správným poměrem svazků a mostů jsou nesmírně důležité a nazývají se… „Sítě malého světa“
„Jednota bez jednotvárnosti.“ „Rozmanitost bez rozepří.“ „E pluribus unum: Z mnohého jeden.“
Bez ohledu na formulaci, lidé z různých dob a kultur většinou došli ke stejné pravdě: zdravá společnost potřebuje správné množství svazků uvnitř skupin a mostů mezi skupinami. To znamená:
Ne tohle…
(protože myšlenky se pak nemohou šířit)
ani tohle…
(protože vznikne skupinové myšlení)
…ale TOHLE: Vědci pro tuto odvěkou pravdu dnes mají matematickou definici: síť malého světa. Tato optimální kombinace svazků a mostů popisuje, jak jsou propojené neurony, podporuje kolektivní tvořivost a řešení problémů, a kdysi dokonce pomohla prezidentu USA Johnu F. Kennedymu (těsně) zabránit jaderné válce! Takže ano, malé světy mají velký význam. takže si to shrneme…
(pst… chcete znát tajemství?) Nákažení od: jednoduché podmíněné Barva nakažlivého chování: Výběr nástroje… Kreslení sítě Přidat osobu Přidat „nakaženého“ Přesunout osobu Smazat osobu SMAZAT VŠE (…nebo klávesovou zkratkou!) [1]: Přidat osobu   [2]: Přidat „nakaženého“
[Mezerník]: Přesun   [Backspace]: Smazat
SHRNUTÍ: podstatou všeho jsou…
Nakažlivá chování a vztahy
Nakažlivá chování: Podobně jako si neurony v mozku předávají signály, tak si lidé předávají myšlenky a vzorce chování. Nemáme vliv jen na vlastní přátele, ale i na přátele přátel a také na přátele přátel našich přátel! („Žijte změnu, které chcete ve světě dosáhnout,“ atd.) Ale stejně jako u neuronů nestačí jen signály, důležité jsou i…
Vztahy: Příliš málo vztahů, a podmíněné myšlenky se nemohou šířit. Příliš mnoho vztahů, a podmíněné myšlenky převálcuje skupinové myšlení. Klíčem je vytvořit síť malého světa, tedy optimální kombinaci svazků a mostů: e pluribus unum.
(Chcete si vytvořit vlastní simulaci? Kliknutím na tlačítko (★) níže si můžete zahrát volnou hru!)
Takže co naše počáteční otázka?
Proč z některých davů vzejde…
…moudrost a/nebo šílenství?
Od Newtona přes NASA po teorii
sítí, dnes jsme toho probrali hodně. Zkrátka
a dobře, šílenství davů často nevzniká kvůli jednotlivcům,
ale kvůli tomu, jak jsme zamotaní do sítě celé společnosti.
To neznamená, že můžete hodit za hlavu osobní zodpovědnost,
protože tuto síť sami splétáme. Takže si lépe vybírejte, čím se
nakazíte: dávejte si pozor na líbivé myšlenky, věnujte trochu úsilí
na pochopení složitých myšlenek. A budujte lepší vztahy: vytvářejte
svazky se sobě podobnými, ale zároveň budujte mosty přes kulturní
a politické propasti.
Můžeme utkat mnohem moudřejší síť. Jistě, je to těžší
než jen čmárat čáry na obrazovce… …ale fakt to stojí za to.
„Největší úspěchy a tragédie v dějinách se staly ne protože by lidé byli v jádru dobří nebo špatní, ale protože lidé jsou v jádru lidmi.“
~ Neil Gaiman & Terry Pratchett
<3
Autor
NICKY CASE
mé další hry · sledujte mě na Twitteru

Vřelé díky mým
PŘISPĚVATELŮM NA PATREONU
jména a kresby přispěvatelů · tuto hru testovali
pomozte mi tvořit další podobné hry! <3

♫ Hudba: "Friends 2018" a "Friends 2068", složil Komiku
</> Tato hra je kompletně open source

HOTOVO spustit simulaci zastavit a upravit Překlady od fanoušků: Co to? Žádné překlady od fanoušků zatím neexistují?! (přidejte nový překlad!)

Pár slov ke knize The Wisdom of Crowds od Jamese Surowieckého

First off, I'm not dissing this book. It's a good book, and Surowiecki was trying to tackle the same question I am: “why do some crowds turn to madness, or wisdom?”

Surowiecki's answer: crowds make good decisions when everybody is as independent as possible. He gives the story of a county fair, where the townsfolk were invited to guess the weight of an ox. Surprisingly, the average of all their guesses was better than any one guess. But, here's the rub: the people have to guess independently of each other. Otherwise, they'd be influenced by earlier incorrect guesses, and the average answer would be highly skewed.

But... I don't think "make everyone as independent as possible" is the full answer. Even geniuses, who we mischaracterize as the most independent thinkers, are deeply influenced by others. As Sir Isaac Newton said, “If I have seen further, it is by standing on the sholders of Giants.”

So, which idea is correct? Does wisdom come from thinking for yourself, or thinking with others? The answer is: "yes".

So that's what I'll try to explain in this explorable explanation: how to get that sweet spot between independence and interdependence — that is, how to get a wise crowd.

Existují také jiné druhy vztahů?

For the sake of simplicity, my simulations pretend that people can only be connected through friendships, and that all friendships are equal. But network scientists do consider other ways we can be connected, such as:

Directional connections. Alice is the boss of Bob, but Bob is not the boss of Alice. Carol is the parent of Dave, but Dave is not the parent of Carol. "Boss" & "parent" are directional relationships: the relationship only goes one way. In contrast, "friends" is a bidirectional relationship: the relationship goes both ways. (well, hopefully)

Weighted connections. Elinor and Frankie are mere acquaintances. George and Harry are Best Friends Forever. Even though there's a "friendship" connection in both cases, the second one is stronger. We say that these two connections have different "weights".

Just remember: all these simulations are wrong. The same way any map is "wrong". You see the map on the left? Buildings aren't gray featureless blocks! Words don't float above the city! However, maps are useful not despite being simplified, but because they're simplified. Same goes for simulations, or any scientific theory. Of course they're "wrong" — that's what makes them useful.

Existují také další druhy nakažlivého chování?

There are so, so many ways that network scientists can simulate "contagions"! I picked the simplest one, for educational purposes. But here's other ways you could do it:

Contagions with Randomness. Being "exposed" to a contagion doesn't guarantee you'll be infected, it only makes it more likely.

People have different contagion thresholds. My simulations pretend that everyone has the same threshold for binge-drinking (50%) or volunteering (25%) or misinformation (0%). Of course, that's not true in real life, and you could make your sim reflect that.

An ecology of contagions. What if there were multiple contagions, with different thresholds? For example, a simple "madness" contagion and a complex "wisdom" contagion. If someone's infected with madness, can they still be infected with wisdom? Or vice versa? Can someone be infected with both?

Contagions that mutate and evolve. Ideas don't pass perfectly from one person to another the way a virus does. Like a game of Telephone, the message gets mutated with each re-telling — and sometimes the mutant will be more infectious than the original! So, over time, ideas "evolve" to be more catchy, copy-able, contagious.

Chci se dovědět víc! Co si můžu přečíst nebo zahrát dál?

This explorable explanation was just a springboard for your curiosity, so you can dive deeper into a vast pool of knowledge! Here's more stuff on networks or social systems:

Book: Connected by Nicholas Christakis and James Fowler (2009). An accessible tour of how our networks affect our lives, for good or ill. Here's an excerpt: Preface & Chapter 1

Interactive: The Evolution of Trust by Nicky Case (me) (2017). A game about the game theory of how cooperation is built... or destroyed.

Interactive: Parable of the Polygons by Vi Hart and Nicky Case (also me) (2014). A story about how harmless choices can create a harmful world.

Or, if you just want to see a whole gallery of interactive edu-things, here's Explorable Explanations, a hub for learning through play!

“virtually all [college] students reported that their friends drank more than they did.”

“Biases in the perception of drinking norms among college students” by Baer et al (1991)

“The Majority Illusion”

“The Majority Illusion in Social Networks” by Lerman et al (2016).
Related: The Friendship Paradox.

“strong statistical evidence that smoking, health, happiness, voting patterns, and cooperation levels are all contagious”

From Nicholas Christakis and James Fowler's wonderfully-written, layperson-accessible book, Connected (2009).

“some evidence that suicides are [contagious], too”

“Suicide Contagion and the Reporting of Suicide: Recommendations from a National Workshop” by O'Carroll et al (1994), endorsed by the frickin' Centers for Disease Control & Prevention (CDC).

“some evidence that mass shootings are [contagious], too”

“Contagion in Mass Killings and School Shootings” by Towers et al (2015).

Also see: the Don't Name Them campaign, which urges that news outlets DO NOT air mass murderers' names, manifestos, and social media feeds. This spreads the contagion. Instead, news outlets should focus on the victims, first responders, civilian heroes, and the grieving, healing community.

“The world's financial institutions fell for such a cascade in 2008.”

“Lemmings of Wall Street” by Cass Sunstein, is a quick, non-technical read. Published in Oct 2008, right in the wake of the crash.

“the complex contagion theory.”

“Threshold Models of Collective Behavior” by Granovetter (1978) was the first time, as far as I know, anyone described a "complex contagion" model. (although he didn't use that specific name)

“Evidence for complex contagion models of social contagion from observational data” by Sprague & House (2017) shows that complex contagions do, in fact, exist. (at least, in the social media data they looked at)

Finally, “Universal behavior in a generalized model of contagion” by Dodds & Watts (2004) proposes a model that unifies all kinds of contagions: simple and complex, biological and social!

„vačice má 13 bradavek“

12 bradavek uspořádaných do kruhu a jednu uprostřed

„Syndrom skupinového myšlení“

This Orwell-inspired phrase was coined by Irving L. Janis in 1971. In his original article, Janis investigates cases of groupthink, lists its causes, and — thankfully — some possible remedies.

„Svazující a přemosťující sociální kapitál“

These two types of social capital — "bonding" and "bridging" — were named by Robert Putnam in his insightful 2000 book, Bowling Alone. His discovery: across almost all empircal measures of social connectiveness, Americans are more alone than ever. Golly.

„Ideální množství přemosťujícího sociálního kapitálu“

“The Strength of Weak Ties” by Granovetter (1973) showed that connections across groups helps spread simple contagions (like information), but “Complex Contagions and the Weakness of Long Ties” by Centola & Macy (2007) showed that connections across groups may not help complex contagions, and it fact, can hurt their spread!

“the small world network”

The idea of the "small world" was popularized by Travers & Milgram's 1969 experiment, which showed that, on average, any two random people in the United States were just six friendships apart — "six degrees of separation"!

The small-world network got more mathematical meat on its bones with “Collective dynamics of small-world networks” by Watts & Strogatz (1998), which proposed an algorithm for creating networks with both low average path length (low degree of separation) and high clustering (friends have lots of mutual friends) — that is, a network that hits the sweet spot!

You can also play with the visual, interactive adaptation of that paper by Bret Victor (2011).

“[small world networks] describe how our neurons are connected”

“Small-world brain networks” by Bassett & Bullmore (2006).

“[small world networks] give rise to collective creativity”

“Collaboration and Creativity: The Small World Problem” by Uzzi & Spiro (2005). This paper analyzed the social network of the Broadway scene over time, and discovered that, yup, the network's most creative when it's a "small world" network!

“[small world networks] give rise to collective problem-solving”

See “Social Physics” by MIT Professor Alex "Sandy" Pentland (2014) for a data-based approach to collective intelligence.

“[small world networks] helped John F. Kennedy (barely) avoid nuclear war!”

Besides the NASA Challenger explosion, the most notorious example of groupthink was the Bay of Pigs fiasco. In 1961, US President John F. Kennedy and his team of advisors thought — for some reason — it would be a good idea to secretly invade Cuba and overthrow Fidel Castro. They failed. Actually, worse than failed: it led to the Cuban Missile Crisis of 1962, the closest the world had ever been to full-scale nuclear war.

Yup, JFK really screwed up on that one.

But, having learnt some hard lessons from the Bay of Pigs fiasco, JFK re-organized his team to avoid groupthink. Among many things, he: 1) actively encouraged people to voice criticism, thus lowering the "contagion threshold" for alternate ideas. And 2) he broke his team up into sub-groups before reconvening, which gave their group a "small world network"-like design! Together, this arrangement allowed for a healthy diversity of opinion, but without being too fractured — a wisdom of crowds.

And so, with the same individuals who decided the Bay of Pigs, but re-arranged collectively to decide on the Cuban Missile Crisis... JFK's team was able to reach a peaceful agreement with Soviet leader Nikita Khrushchev. The Soviets would remove their missiles from Cuba, and in return, the US would promise not to invade Cuba again. (and also agreed, in secret, to remove the US missiles from Turkey)

And that's the story of how all of humanity almost died. But a small world network saved the day! Sort of.

You can read more about this on Harvard Business Review, or from the original article on groupthink.

“we influence [...] our friends' friends' friends!”

Again, from Nicholas Christakis and James Fowler's wonderful book, Connected (2009).

„dávejte si pozor na líbivé myšlenky“

yes, including the ideas in this explorable explanation.

★ Sandbox Mode ★

The keyboard shortcuts (1, 2, space, backspace) work in all the puzzles, not just Sandbox Mode! Seriously, you can go back to a different chapter, and edit the simulation right there. In fact, that's how I created all these puzzles. Have fun!